|
Souhrn
vědeckých důkazů duté země
 1)
Badatelé navštívili tuto zemí za póly a vrátili se, aby podali
zprávu o svých objevech.
- Richard
Evelyn Byrd, admirál námořnictva Spojených státu, proletěl
letadlem severním a jižním polárním otvorem v roce 1929,
v únoru 1947 severním a 13. ledna 1956 jižním polárním otvorem.(Secret
of the Ages, str. 114, Worlds Beyond the Poles, od Gianniniho)
- Kapitán
Hubert Wilkins dosáhl této země za jižním pólem 12. prosince
1929. (Worlds Beyond the Poles, Giannini)
- Olaf
Jansen připlul do této země 15. srpna 1829 severním polárním
otvorem.(The Smoky God, str. 89)
- Pacient
dr. Nephiho Cottoma z Los Angeles navštívil tuto zemí skrze
severní polární otvor v tomto století.
- Dánský
vědec a badatel Edmund Bork vedl expedici do duté země roku
1991.
2)
Magnetické póly se nekryjí se zeměpisnými. Rotující dutá země
s téměř nehybným vnitřním sluncem by zapříčinila vznik geomagnetického
pole země. Jelikož zemská osa byla v minulosti posunuta, vnitřní
slunce si stále uchovává svou původní orientaci a způsobuje,
že geomagnetické póly nesouhlasí se zemskou osou.
3)
Ledovce vznikají z řek uvnitř polárních otvorů. Řeky v zimě
zamrzají, ale v létě se ledovce odlamují a jsou vytlačovány
do moře. Tvoří je tedy sladká voda, která se jinak v této
oblasti v atmosféře nevyskytuje.
4)
Sibiřští zmrzlí mamuti a další divoká zvířata žijící uvnitř
země, jako je nosorožec srstnatý, sob, hroch, lev a hyena,
spadnou do řek, v nichž zmrznou a později se dostávají ven
spolu s ledovci. To vysvětluje, proč se v jejich žaludcích
často nachází ještě čerstvá potrava.
5)
Četné ryby jako makrela a sleď; zvířata jako velryba, tuleň,
polární liška, sob a pižmoň; ptáci jako jespák, labuť, husa
sněžní, berneška a racek Rossuv se každé jaro a podzim stěhují
do a z neznámé severní země kvůli rozmnožování nebo aby unikli
chladné zimě.
(Gardner, kap. 12)
6)
Severní vítr přináší teplejší počasí. Na okraj polárního otvoru
slunce v létě dopadá kolmo, tak jako na rovníku, což značně
zvyšuje teplotu. Olaf Jansen uváděl, že když se ocitli na
dálném severu, na okraji polárního otvoru, "Slunce žhnulo
v takovém úhlu, jako bychom byli v jižních zeměpisných šířkách
a nikoliv na dalekém severu. Otáčelo se kolem, jeho oběžná
drahá byla stále viditelná a stoupalo každým dnem výše...
Jeho paprsky, které dopadaly v šikmém úhlu, dodávaly ničím
nerušené teplo." (The Smoky God, str. 76, 83)
7)
Eskymáci říkají, že jejich předkové pocházejí ze země na severu,
kde slunce nikdy nezapadá. Marshall B. Gardner píše, že "...když
se tito Eskymáci snažili říci, odkud pocházejí, ukazovali
k severu a popisovali zemi věčného slunečního svitu..."
(A Journey to the Earth's Interior, str. 302)
8)
Na dalekém severu, za pólem, uvnitř polárních otvorů a za
oblastí ledu, existuje OTEVŘENÉ MOŘE, do něhož se několik
badatelů dostalo. V určitých obdobích sahalo na jih až k 80.
stupni severní šířky. Zdá se, že dříve dosahovalo dále k jihu
než dnes.
 Badatel
Olaf Jansen a jeho otec dosáhli Země Františka Josefa v
červnu 1829 a nalezli otevřenou cestu ledem, kterou se dostali
do otevřeného moře v polárním otvoru a pak do duté země.
(The Smoky God, str. 60, 61)- Několik
vyprávění badatelů, kteří se dostali do tohoto otevřeného
moře na druhé straně ledové bariéry je v knize dr. D. Barringtona
"The Possibility of Approaching the North Pole Asserted"
vydané roku 1818 v New Yorku. Dr. Barrington píše, že v
roce 1751 kapitán MacCallam velící velrybářské lodi dostal
nápad během přestávky v lovu vykonat rychlou cestu k severnímu
pólu. Dosáhl severní šířky 83 stupňů a nenalezl žádný další
led. Ve skutečnosti nenalezl ani kousek ledu během posledních
tři stupňů. Musel však svého dobrodružství zanechat, neboť
na sebe nechtěl přivolat nevoli svých majitelů.
- Další
cestu vykonal dr. Dallie z Holandska na holandské válečné
lodi během obhlídky grónských rybářských oblastí. Dosáhl
88 stupňů a hlásil, že počasí je teplé a moře zcela prosté
ledu. Dallie naléhal na kapitána, aby plul dále, ale ten
byl přesvědčen, že se již příliš vzdálil od svého stanoviště.
- Později
pan Stephens plavící se na jiné holandské lodi v roce 1754,
která byla proudem zanesena na 84. stupeň, uváděl, že chladno
není nijak velké, že má na sobě jen o něco více oblečení
než obvykle, že spatřil jen málo ledu, kterého směrem k
severu ještě ubývalo.
9)
Badatelé nacházejí subtropická semena, květiny, zelené rostliny
a stromy i mnoho naplaveného dřeva plovoucího v Severním ledovém
oceánu, které nemohou pocházet z jiného místa než z duté země.
10)
Severní větry často přinášejí tolik pylu, že zbarví ledovce.
Barevný sníh byl analyzován a bylo zjištěno, že červená, zelená
a žlutá barva obsahuje rostlinnou hmotu podobnou pylu. Podle
pozorování padá v různých ročních obdobích. Badatel Kane v
prvním dílu své knihy na str. 44 napsal: "Dopoledne 5.
srpna jsme minuli Karmínové útesy Sira Johna Rosse. Skvrny
červeného sněhu, od něhož odvozují své jméno, bylo možno jasně
vidět na vzdálenost deseti mil od pobřeží... Všechny strže
a rozsedliny, v nichž se usadil sníh, jim byly silně zbarveny...
neboť pokud by byl sněhem pokrytý povrch více rozšířen, jak
dříve v roce nepochybně bývá, karmín by zde jako barva převládal."
11)
Severní a jižní polární záře jsou způsobeny slunečním větrem
vnitřního slunce proudícím skrz polární otvory a sledujícím
zemské elektromagnetické siločáry. Ten způsobuje, že se atomy
v atmosféře v okolí otvoru ozáří a vydávají překrásnou severní
a jižní záři. Vědci ji přirovnávají k televizi, ale nemají
odpověď na to, co je katodou; jejich zdroj energie není znám.
Připouštějí, že musí jít o sluneční vítr, ale sluneční vítr
z našeho slunce je odražen okolo země jejím elektromagnetickým
polem a je mu tedy bráněno ve vstupu do atmosféry.
- Zde
teorie duté země poskytuje dokonalou odpověď co se týče
zdroje energie polárních září, této obří televizní katody.
To slunce uvnitř duté země vyzařuje vysoce energetické elektrony
a protony polárními otvory, které při styku s atmosférou
nad nimi způsobují polární záře.
12)
Sonda Voyager a Hubbleův vesmírný teleskop potvrdily, že většina
planet naší sluneční soustavy má polární záře. To mátlo vědce,
protože sluneční vítr není ani dost silný na to, aby způsobil
polární záře na zemi, o polárních zářích na vnějších planetách
ani nemluvě. Teorie dutých planet poskytuje nejlogičtější
řešení: VSECHNA kosmická tělesa jsou dutá. Polární záře a
geomagnetická pole planet naznačují, že nejsou jen duté, ale
mají vnitřní slunce a polární otvory. Skrz ně silný sluneční
vítr z vnitřních sluncí vyzařuje a způsobuje polární záře
při kontaktu s atmosférou nad polárními otvory.
13)
Astronomická pozorování polárních září na Marsu, Venuši a
Merkuru ukazují, že tyto planety jsou duté a mají ve svém
středu slunce, která svítí skrze polární otvory.
 14)
Obrázky z družic ukazují polární otvory.
15)
Země není dostatečně tuhá, aby mohla být pevná po celém svém
průřezu. Sir G. H. Darwin ve své knize "Thé Tides and
Kindred Phenomena of the Solar System" píše: "Těleso
země, na kterém spočívají oceány, nemůže být absolutně tuhé.
To platí o všech tělesech. Musí být více či méně deformováno
přitažlivosti slunce a měsíce." Ukazuje také, jak se
tyto přitažlivosti počítají - na základě měření dvoutýdenního
slapu. Tím je myšlena "...malá nerovnost slapu - výška,
přibližná perioda dvou týdnů v závislosti na úhlu mezi oběžnou
dráhou měsíce a rovinou tvořenou rovníkem. Lze vypočítat míru,
jakou by měl mít dvoutýdenní slap, kdyby země byla absolutně
tuhá."
- Výsledky
těchto výpočtů ukazují, že země se do jistě míry poddává
přitažlivosti slunce a měsíce. Tato poddajnost není dostatečně
malá na to, abychom mohli říci, že je prakticky tuhá, a
není ani dostatečně velká, aby bylo možno tvrdit, že má
tekuté jádro. Závěr tedy je, že musí být dutá.
- Po
obšírném prozkoumání teorie gravitace jsem dospěl k závěru,
že newtonovská fyzika dovoluje, aby všechny planety, slunce
a měsíce byly dutá tělesa. Za předpokladu, že jsou všechny
dutými tělesy s povrchem širokým 10% průměru planety také
dovoluje, aby všechny planety a dokonce i slunce měly pevně
povrchy s hustotou v rámci možnosti. Možnou výjimkou může
být Saturn.
16)
Země se zdá být na pólech zploštělá, což částečně způsobuje
existence otvoru vedoucích do vnitřní země.
17)
Země vibruje jako mýdlová bublina, která je dutá. Při velkém
zemětřesení vibruje jako zvon, který je také dutý. Základní
vibrační perioda země je 54 minut. To naznačuje, že to musí
být dutá koule.
18)
Van Allenovy radiační pásy mají díry na polárních vrcholech
shodující se s tamními otvory. Vědci nechápou, co je zdrojem
radiace těchto pásů a připouštějí, že pochází že slunečního
větrů. Ale sluneční vítr z našeho slunce je odrážen okolo
země jejím elektromagnetickým polem. Teorie duté země odpovídá,
co je tímto zdrojem. Slunce uvnitř duté země vyzařuje elektrony
a protony polárními otvory, které při styku s atmosférou nad
nimi způsobují polární záře. Poté jsou uvězněny elektromagnetickým
polem země, které vytváří Van Allenovy radiační pásy.
19)
Na dalekém severu badatel Nansen objevil, že severo-jižní
obzor se v perspektivě zkrátil, zatímco východo-západní zůstal
stejný, k čemuž by docházelo, kdyby se tam nacházel polární
otvor. Ve skutečnosti běžné navigační přístroje nefungují
v arktické a antarktické oblasti tak jako jinde, protože nejsou
brány v úvahu polární otvory. Například horizontální gyroskop
se stane vertikálním při vstupu do polárního otvoru a dosažení
středobodu okraje polárního otvoru. Magnetický kompas bude
ukazovat na jedné straně otvoru nahoru a na druhé straně dolů
podle toho, na které straně vůči magnetickému pólu se nacházíme.
Na jiných místech se může pouze točit.
20)
Žádná letecká společnost nelétá přes pól, protože by tím riskovala,
že letadla vlétnou do polárního otvoru.
21)
Žádné družice na polárních oběžných drahách nemíjejí pól blíže
než na 300 mil. Žádnou družici nelze umístit na stabilní oběžnou
dráhu přímo nad polárními otvory, aniž by byl vzat v úvahu
místní nedostatek gravitace daný neexistencí hmoty v polárních
otvorech.
22)
Rentgenové, ultrafialové a další obrazy slunce pořízené stanicí
Sky-lab odhalují díry na slunečních pólech, kde je gravitace
velmi zmenšená vlivem otvoru do dutého jádra "planety
bohů".
23)
Seismografická záznamová zařízení umístěná na povrch Měsíce
misemi Apollo naznačují, že měsíc je také dutý.
24)
Ozónové díry na zemských pólech jsou vytvořeny vzduchem prostým
ozónu vycházejícím zevnitř země polárními otvory. Tyto ozónové
díry v atmosféře jsou větší v ročních obdobích, kdy polárními
otvory vychází větší množství vzduchu.
Není
tedy zřejmé, že existuje více vědeckých důkazů o tom, že naše
země a všechny ostatní planety jsou duté, než těch, že mají
kombinaci pevného a tekutého jádra? Opravdu, existují téměř
drtivé důkazy o tom, že naše země JE DUTÁ, ale není to obecně
známo, protože tento objev byl záměrně držen v tajnosti. Každý,
kdo však vynaloží trochu energie na vlastní studium a zkoumání,
může nyní dospět k poznání pravdy o skutečné struktuře naší
země.
|
